Lidé, které chce firma přilákat, aby se podívali na její website, hledají vždy něco, co má pro ně hodnotu. Někdy může být touto hodnotou zábava, jindy zase informace, které pomohou zlepšit jejich postavení. A informace, které lidem pomohou dosáhnout jejich cílů, jsou pro ně určitě hodnotné. Ale pokud lidem nikdo neřekne, že existují firemní www stránky, tak zůstanou tajemstvím. Přítomnost na internetu je podobná zřízení telefonní linky 0800; pokud to nikomu neřeknete, nikdo nezavolá.

     Důležité je správné načasování takového oznámení. Pokud nejsou firemní stránky připraveny, může tato zpráva způsobit více škody než užitku. Lidé začnou navštěvovat www prezentaci podniku téměř okamžitě od oznámení její existence. Představte si následující situaci:
     Fanoušek potápění je zrovna připojen na internetu, najednou mu přijde zpráva z diskusní skupiny rec.scuba. Zrovna do ní poslal dotaz týkající se potápění na Kajmanských ostrovech a čeká na odpověď. Místo toho mu přijde zpráva o vzniku nového www serveru, který je zaměřen na potápění v Karibiku. Je nadšen (třeba tam budou informace o hotelu, ve kterém chce bydlet). Otevře www prohlížeč a objeví se mu stránka s nápisem "Tyto stránky jsou ve výstavbě, navštivte je prosím později". Tak si uloží adresu serveru do svého počítače a pomyslí si něco o bláznech, kteří propagují něco, co neexistuje. O dva dny později, při obyčejném procházení záložek, si na server vzpomene a znovu se připojí. Poté, co zase uvidí stejný nápis, adresu stránek ze svého počítače vymaže.

     Jak tedy dát vědět o existenci firemní www prezentace? V první řadě je třeba použít klasických informačních kanálů: reklama v masmédiích, na billboardech, letácích, reklama v prostředcích MHD a samozřejmě umístění adresy firemního www serveru do propagačních materiálů firmy, na hlavičkové papíry a vizitky. Do druhé kategorie bychom mohli zařadit všechny způsoby, jak upoutat pozornost prostřednictvím internetu. Pro jejich aplikaci je však nutná hlubší znalost internetu, způsobu vzájemné komunikace mezi uživateli a především netikety - obecně dodržovaného kodexu pravidel komunikace na internetu.

Zařazení do katalogů vyhledávacích serverů

     Po dokončení a uvedení nového www serveru do provozu by mělo být prvním krokem zařazení odkazů do katalogů vyhledávacích serverů. Tyto servery existují s jediným cílem. Slouží uživatelům jako navigační body v moři informací na internetu. Každý z těchto serverů obsahuje tříděný seznam odkazů na různá místa internetu. K zařazení adresy firemního www serveru je zapotřebí vyplnit formulář ve kterém se vyplňuje adresa www prezentace a její stručný popis. Podle typu serveru se odkaz na firmení prezentaci objeví v seznamu okamžitě nebo za několik dní.

     Vyhledávací servery se podle použité technologie člení na dvě kategorie: na fulltextové vyhledávače a na katalogové vyhledávače. Zadavatel odkazů by na toto měl pamatovat a využít specifik obou technologií, aby maximalizoval efekt zařazení odkazu. Pokud si organizace nechává vyrobit svou www prezentaci u specializované firmy, tak většinou tato firma obstará i zařazení vyrobených stránek do katalogů vyhledávacích serverů.

Reklama na známých stránkách internetu

     Pokud má firma enormní zájem na prezentaci svého www serveru na internetu, může zvolit metodu reklamy na známých stránkách. Tento způsob je sice poněkud dražší, avšak mnohem účinnější. Na www stránky nejznámějších a nejnavštěvovanějších serverů v ČR se denně dívají tisíce až desetitisíce návštěvníků. Zajímavou možností je použití systému výměnné reklamy.

Odkazy ze známých stránek

     Tato metoda je co do účinnosti a výše finančních nákladů tou nejvhodnější. Pravděpodobnost, že se návštěvník známé stránky dostane prostřednictvím odkazu až na firemní www prezentaci, je poměrně veliká a přesto mohou být náklady na takový typ propagace velmi nízké. To platí především pro případy:
     Jsou-li www stránky natolik dokonalé (graficky i obsahem), že se provozovatel sám rozhodne umístit odkaz na některou ze svých často navštěvovaných stránek - většinou ve formě seznamu nejlepších stránek podle nějakého kritéria.
     Dále se může jednat o případ, kdy se oba subjekty dohodnou na umístění vzájemných odkazů na svých stránkách (výhodnější je to samozřejmě pro provozovatele méně navštěvovaného serveru).
     Pokud ovšem firma hodlá aplikovat metodu odkazu na známých stránkách a neplatí ani jeden s předchozích případů, nezbude jí nic jiného, než se domluvit s provozovatelem známých stránek a zaplatit mu za umístění odkazu příslušnou částku.

Elektronická pošta

     Zasílání textových zpráv po internetu patří mezi nejstarší služby internetu vůbec. Téměř každý z oněch desítek miliónů uživatelů internetu má vlastní emailovou schránku. A tak se email jeví jako ideální prostředek k propagaci. Má to ovšem háček. Na rozdíl od www stránek, které jsou veřejné, emailové schránky jsou soukromou záležitostí, a proto ani na internetu neexistuje něco jako seznam, který by všechny emailové adresy obsahoval. Navíc hromadné rozesílání reklamních zpráv tzv. spam nebo junk-mail je hrubým porušením netikety. A přinejlepším je příkře odsuzován, v horších případech může mít i závažnější následky^*. I když se internet jeví jako ideální prostředí pro direct mail, neměla by firma této možnosti využívat. Navíc je takové jednání žalovatelné.
     Asi jediný případ, kdy může firma spamming bez větších problémů použít, je rozesílaní emailů s informacemi o nových produktech nebo jiných nabídkách svým zákazníkům. Pokud budou tyto zprávy stručné a nebudou posílány každý den, mohou být pro zákazníky dokonce přínosem. Firma by měla rozesílat propagační maily pouze v případě, že je s příjemcem domluvena, nebo pokud se domnívá, že by měl příjemce o informaci vážný zájem. Ve druhém případě musí příjemci samozřejmě nabídnout možnost odstranění jeho adresy ze svého seznamu, pokud nemá o takové informace zájem. Rozesílání hromadných emailů je ošemetná záležitost, marketingové oddělení tančí mezi vejci a na nohou má přitom sněžnice, takže pokud se firma přesně v této problematice nevyzná, neměla by se do propagace emailem vůbec pouštět.

Diskusní skupiny

     I příspěvky do diskusních skupin mohou sloužit jako jedna z metod upoutání pozornosti a k nepřímému informování uživatelů internetu o existenci přítomnosti firmy na internetu. Tato metoda je finančně nenáročná, zato vyžaduje spoustu času a značnou znalost internetu a netikety především. Síla tohoto způsobu propagace spočívá v aktivní účasti na diskusích probíhajících v různých diskusních skupinách (V praxi je jedno, jestli tyto diskuse probíhají prostřednictvím www stránek či news nebo emailem.) . Úkolem pověřeného zaměstnance pak bude sledovat průběh diskuse v relevantní diskusní skupině a reagovat na problémy uživatelů. Díky časté účasti firmy v diskusi budou lidé firmu považovat za odborníky. Budou číst firemní příspěvky, protože jsou vždy promyšlené, ohleduplné k ostatním a přispívající k diskusi. Pokud podnik stráví několik měsíců aktivní diskusí, sdílením svých názorů, poskytováním rad a dokonce zajímavými dotazy, ostatní účastníci diskusní skupiny budou vysokou úroveň jeho příspěvků automaticky spojovat s jménem podniku a jeho produkty.

^*Tímto se na internetu nechvalně proslavili Laurence Carter a Martha Siegel. Opakovaně posílali reklamní příspěvky asi do 6000 diskusních skupin i přes předchozí upozornění. Výsledkem byla velmi negativní reakce: od dopisů, které jim pouze radili přečíst si pravidla netikety, přes dopisy hrubší, až po viry a objemné datové soubory, které zaplnily i počítače jejich poskytovatele internetu. Výsledkem bylo, že s nimi poskytovatel rozvázal smlouvu a tato situace se opakovala, i když si zřídili připojení u jiného poskytovatele. Porušovat netiketu se nevyplácí.